na úvod - jsem bláznivá. ne úplně smířená s tím, jak věci jsou. a miluju. a když miluju, tak bezpodmínečně.
jsem baba - v lednu mi bude už třiadvacet, a co se dosavadních úspěchů týká, cenu si za nic přisoudit nemůžu. ale vím, co jednou v životě chci, a taky asi vim, co pro to musím udělat. jednou budu mít dům a krásnýho chlapa doma, o kterýho se žádná ženská nepostará líp. po zahradě nám bude pobíhat pes a vřískat děti. dneska ale ještě žiju ve městě, kam jsem připlula s jednim kufrem a taškou před třema rokama.
a ať je to jakkoli, jsem na sebe pyšná - protože moje máma je na mě pyšná. a proto, aby byla pyšná, to všechno dělám, i když se občas zdá, že nevím kudy kam, a semtam mi kvůli mým rozhodnutím prakticky teče do bot, vždycky to nějak zvládnu. to jsem prostě já. tadá.
jsem stále zasněná a naivní. a pořád si myslím, že dobro zvítězí nad zlem, a že všechno zlý je k něčemu dobrý. a že všechny těžký chvíle udělaj člověka lepším, a silnějším. a že úspěch si žádá trpělivost. a hlavně píli. a že existuje spousta způsobů, jak se může dneska člověk vyjádřit. a proto, že mě doma vždycky učili tomu, bejt nějakým způsobem kreativní a samostatná, sedím a píšu, a čtu, a maluju. ale tady pro to celý - píšu. a když pro to dýcháš, tak je to celý správně.
ale můžeš bejt čímkoli.
zejtra třeba malířkou.
jen se nadechni.
s Láskou
r.
Žádné komentáře:
Okomentovat