středa 31. ledna 2024

John Boyne: Chlapec v pruhovaném pyžamu

mám ráda tyhle příběhy. chápejte mě dobře - mám ráda příběhy, který mají emoce, vtáhnou vás a čtete je jedním dechem. něco málo o druhé světové válce načteno v posledních letech mám (z knížek například Deník Anny Frankové, Pražská zima, Vlak pro děti, Tatér z Osvětimi, Cilčina cesta, Tři sestry), a každý z těch příběhů mě vzal svým způsobem za srdce. každý popisuje stejný příběh jinýma očima, každý je originální. můžu teda říct, že na seznam přidávám i Chlapce v pruhovaném pyžamu.

příběh vypráví malý Bruno, jehož otec je kommandantem a na základě přeložení se stěhují z Berlína. Bruno se tak ocitne přímo před táborem, který mu je cizí. nový domov se mu nelíbí, a za plotem vidí spoustu lidí v pruhovaných pyžamech bez bot. neví, co to znamená. když se jednoho dne vydá na průzkum okolí, u plota se potká se stejně starým chlapcem Šmuelem. se Šmuelem se skamarádí a celý rok ho navštěvuje a tajně mu nosí jídlo. sice pořádně nerozumí tomu, proč je mezi nimi plot a proč za plotem jsou všichni tak hubení a smutní, a stejně oblečení, ale je rád, že si našel nového nejlepšího kamaráda na život a na smrt. 

jeho nový život se mu začíná docela líbit a je rád, že má kamaráda. jeho sestra Gretel a matka tu ovšem šťastny nejsou a tak otec na naléhání matky rozhodne, že ona a děti se vrátí ke starému životu v Berlíně. Bruno se tak vrátí ke svým starým přátelům, ale neuvidí už se se Šmuelem. proto se spolu domluví, že poslední den před odjezdem podniknou průzkum a vydají se v táboře hledat Šmuelova otce, který se ztratil a není k nalezení. 

Šmuel přinese Brunovi pruhované pyžamo a ten se tak poprvé podívá na život za plotem. hned v prvních chvílích vidí, že život tady není takový, jaký si představoval, všichni jsou smutní, vyhublí, vystrašení a holohlaví. právě ve chvíli, kdy se po neúspěšném hledání Šmuelova otce rozhodne, že se musí vrátit domů na večeři, jejich skupinu shromáždí vojáci a vyzvou k pochodu. Šmuel radí Brunovi, aby raději neříkal nic, co by je prozradilo, a tak pochodují průvodem za střelby, kterou slyší někde za sebou. poté, co je vojáci naženou do zastřešené budovy se Brunovi uleví a myslí si, že je sem vojáci vzali, aby je schovali před deštěm.

Šmuel ale ví, že lidé, kteří šli na pochod se z něj nikdy nevrátili. a přesně to se stane i Brunovi a Šmuelovi.

-

jedním dechem. očima malého kluka jednoduchý ke čtení, oproštěný od zlosti a nevraživosti, kterou známe u dospělých. malý zvídavý chlapec, který se náhodou ocitl v domě před koncentračním táborem. který neví, co se za jeho plotem děje. ačkoli doufáte, že poté, co se Bruno a Šmuel najdou, bude mít příběh nějakou naději, obáváte se, co se může zvrtnout. a zvrtne se to nejhůř, jak byste čekali.

já nemám co vytknout a i kdybych chtěla, po takovým konci bych ani nemohla. 

hodnocení: 10/10 🤯

Žádné komentáře:

Okomentovat