dovolenou už jsem potřebovala jako sůl, a do Krakowa jezdíme tradičně každý léto. známe to tam, baví nás to, a pořád je to město plný míst, který jsme neviděli. je to pro nás prostě oddech. místo, kde přestaneme řešit naše běžný starosti, jen si užíváme sami sebe, léto, krásný místa a dobrý jídlo. letos jsme si pobyt o kousek prodloužili, a tak jsme měli příležitost podívat se i na místa, na kterých jsme v minulosti ještě nikdy nebyli.
a těma místama a zážitkama vás jako vždycky ráda provedu. odjížděli jsme v sobotu večer, protože cesta trvá přibližně 7 hodin. využili jsme služby společnosti regiojet, se kterými jezdíme nejčastěji. z Prahy se ale bohužel regiojetem (autobusem) nedostanete přímo do Krakowa, a tak nám nezbylo, než přestupovat v Brně. vlak nevolíme po jediné naší zkušenosti z loňska, a na základě vyprávění přátel a jejich novějších zkušeností, je to určitě transport, který zajišťovat neplánuju. i přesto, že jsme přestupovali, byla ale cesta snesitelná, prakticky polovinu času jsme totiž prospali. do Krakowa jsme dorazili ráno, a na nádraží uložili zavazadla, dali si kafe. posilnění kávou jsme poté vyrazili do města.
obecně návštěva míst v ranních hodinách má hned několik výhod - za prvé, město ještě spí, a není tak přelidněné turisty, což vám zajistí pěkné fotky, za druhé - vyhnete se nesnesitelným letním pařákům, takže nejste hned od rána zpocení a za další - místa k sezení v bistru na snídani není problém najít kvůli minimu lidí ve městě.
pro první snídani jsme navštívili Bistro Bene by Tomasz Leśniak, které jsme objevili vloni. bistro je otevřené od rána až do večerních hodin, takže se hodí na snídani, odpolední kávu i večerní drink. interiér je velmi dobře promyšlený, a dovoluje vám zažít z každého kouta trochu jinou atmosféru. obsluha je velice příjemná a bez problému se domluvíte anglicky. snídani tu pořídíte přibližně za 55 złotých, a i když se místo může zdát na první pohled trochu dražší, najíte se tu fakt dobře! navíc se bistro nachází asi 3 minuty od náměstí, takže to nemáte k objevování zdejších krás nijak daleko. zajímavost - Tomasz Leśniak má mimo tohle bistro v Krakowě ještě restauraci, která získala ocenění Michelin Guide v roce 2020 a doporučuje ji i Forbes.
po brunchi jsme vyrazili zpátky do města - ve Starém městě jsou Planty Krakowskie, kde se nachází nespočet laviček k sezení, a park kolem dokola obklopuje celé historické centrum města. během procházení parkem jsme se byli podívat i na Jagellonské univerzitě, která je hned po Univerzitě Karlově druhou nejstarší univerzitou ve střední Evropě. procházku městem jsme zakončili ve Starbucks, a poté se šli ubytovat. ubytování jsme zařizovali jako vždycky přes Airbnb v dvoupokojovém bytě se dvěma koupelnama. byt se nacházel prakticky naproti nákupnímu centru Galeria Krakowska, za kterou je nádraží. měli jsme to tak blízko pro kufry, a pak zpátky do města. po ubytování jsme si chtěli na chvíli odpočinout, a když jsme vstali, bylo už relativně pozdě na několik vytipovaných restaurací, ve kterých jsme chtěli večeřet, proto jsme zašli do Kuchnia Babci Maliny, kterou navštěvujeme od začátku našeho společného cestování. po městě mají několik restaurací, a my pro změnu zašli do jiné. jedná se o staropolskou restauraci, ve které si můžete dát pirohy na sladko, na slano i s masem. i přes to, že jídlo je dobré a cenově dost přijatelné (cca 35 złotých), tak ze třech pater, které restaurace čítá, fungovalo pouze podzemní. prostředí člověka zaneslo asi někam na Titanic, stříbrné talíře, kulaté stoly i klavírista hrající pomalé symfonie v nám úplně příjemný pocity nevyvolávalo.
bez velkého zdržování jsme se tedy najedli a pak vyrazili na prohlídku nočního města. téměř naproti restauraci, ve které jsme večeřeli, se nachází Teatr Juliusza Słowackiego (fotka nalevo), který je večer náherně osvětlen. během dne si je možné všimnout hodin, které se vedle něj nachází a zobrazují různá světová města a jejich časová pásma. touto ulicí jsme se vydali na Rynek Glówny, což je hlavní historické náměstí Krakowa. nejen že se na něm nachází Sukiennice - tržnice s různými polskými produkty a suvenýry, ale také dominanta náměstí, za kterou nelze považovat nic jiného, než Bazyliku Mariackou. do kostela je možné za symbolické vstupné jít. celé náměstí je obklopeno zahrádkami restaurací, které nabízí denní i večerní posezení, a po historickém centru tu můžete začít cestu kočárem hnaným koňmi ve zdobené výstroji.
z náměstí jsme se Grudzkou ulicí vydali k Wawelu (fotka nalevo) - i okolní uličky jsou obehnány zahrádkami otevřenými až dlouho do noci, a tak vám nabízí možnost příjemného posezení. občas máte pocit, že se nenacházíte v Polsku, ale ve slunné Itálii. cestou domů jsme si v přilehlém Carefouru (večerky v Krakowě fungují taky dlouho do noci!) koupili víno a něco na zobání, a přes Szczepański plac (kterému už roky mylně říkáme Plac Jana Matejky kvůli památné soše za fontánkama) se vydali domů.
druhý den nás čekala snídaně ve vyhlídnutém Blossom coffee, na který jsme narazili přes tripadvisor. cesta byla delší, než jsme asi původně čekali, protože se restaurace/kavárna nachází až za vlakovým nádražím, a je tak trochu z ruky, pořád je v pěší vzdálenosti. cestou můžete potkat další kostely a park, kterých je Krakow opravdu plný. snídaně v Blossomu byla výborná (a o dvě hodiny později jí ještě obědváte), a kombinace socialistického sezení, potrubí a písmenkové tabule, podle které si vybíráte kávu, se nám dost zalíbilo. obsluha byla opět moc příjemná, a snídaně vás vyjde stejně jako v Bistro Bene přibližně na 55 złotých.
po snídani jsme vyrazili konečně na denní Wawel, který jsme den předtím záměrně vynechali. prohlídka zámeckou zahradou a celým areálem nás reálně v horku dokázala celkem vyčerpat, a i když jsme plánovali jít na Sadomierskou věž, vyrazili jsme do židovské čtvrti, kde jsme plánovali i večeřet. (na věž jsme se vydali hned další den, ale o tom až za chvíli.)
z Wawelu je to do Kazimierzu opravdu kousek, a procházkou alespoň neminete žádnou uměleckou malbu a synagogu. letos jsme naší dovolenou zaměřili na street art, a tak když procházím fotogalerii, těžko se vybírá, co málo sem zasdílím. židovská čtvrť je stejně jako centrum plná restaurací a kaváren, které mají krásné předzahrádky, v oknech květiny či jsou obrostlé zelení. těžko se odolává tomu, aby člověk nezašel na jiné než předem vybrané místo.
naše cesta ale byla jasná, a je to opět - tradice. už od mé první návštěvy Krakowa jsem si to tu zamilovala, a za ty léta se na tom nic nezměnilo. restaurace Kolanko No 6 se nachází ve změti jiných židovských restaurací, protože je schované v zeleni. prostory uvnitř jsou obrovské, a můžete si vybrat ze tří různých částí - přední část restaurace, zadní salonek, kde je podstatně klidněji a zahrádka uprostřed, kam jsme se letos poprvé dostali i my. kvůli počasí byla totiž beznadějně obsazená, když jsme do restaurace přišli. všechno, co jsme tu kdy měli, bylo výborné, a letos poprvé Patrik ochutnal něco jiného, než pověstná žebra! 😁 povečeřeli jsme, dali si polský cider a pomalu se městem vydali do apartmánu.
v apartmánu jsme si na chvíli odfrkli a vydali se do města s tím, že letos si konečně dáme víno na některé ze všech těch zahrádek, kolem kterých každý rok chodíme. když jsme ale došli na Rynek, plán jsme změnili, a vydali se na wafli se zmrzlinou. tím jsme druhý den zakončili. další ráno jsme se rozhodli pro snídani zajít do bistra schovaného přímo v centru města - Zarowka café. bistro má maličkou zahrádku o pár stolech, ale tím, že je schované za myší dírou, ho pravděpodobně davy turistů jednoduše přehlédnou, což nám přišlo vhod. ke snídani vám zde nabídnou precle, které jsou chutí a tvarem podobné bagelu, a prodávají se tu i ve stáncích na každém rohu za 2-3 złoté. Zarowka byla jedno z budget friendly míst, a přesto moc pěkné, a snídaně výborná. s domácí levandulovou limonádou a olivovým pestem (které jsem měla poprvé v životě), jsem tak učinila krok pravou nohou do nového dne. v Zarowce se najíte asi za 30 złotých.
po výborné snídani jsme se konečně vydali na Sadomierskou věž - vstupné zde stojí 5 złotých a dovolí vám vystoupat asi 130 schodů vysoko. první část schodiště je zvenku, a máte tak pěkný výhled na zámek a jeho blízké okolí, čím výše vystoupáte (už uvnitř věže), dokresluje se vám větší a hezčí obrázek města, řeky, a co je za ní. co stojí za zmínku je asi milion ptáků prolétávajících a štěbetajících kolem (Charles by byl v sedmém nebi) vytvářejících krásně pohádkové zámecké prostředí. uvnitř věže najdete pouze na jednom patře místo k sezení, ostatní patra skýtají různě veliká přístupná okénka. nejpohádkovější výhled je ale právě tady.
z Wawelu a Sadomierske věže jsme spěchali na druhou stranu mostu, kde jsem měla pár vytipovaných míst. cesta přes most není moc dlouhá, a pokud vám nevadí toulky městem, dá se zvládnout v pohodě pěšky. pro větší lenochy nebo děti se určitě vyplatí vyrazit tam tramvají, která má zastávku i přímo za mostem. pokud vám ale síly stačí, při procházce přes most dokážete zachytit celý Wawel i s okolními parníky a projíždějícími loďkami, a za to to určitě stojí. na druhé straně mostu jsme procházeli kolem Haly forum, o které vám povím za chvíli. odpoledne jsme se tam zastavili jen osvěžit nad espresso tonicem, a pokračovali v cestě. do cíle jsme po delší procházce došli, a byl tím Kościół św. Józefa. uprostřed malého náměstíčka - Rynek Podgórski, kde se kostel nachází, jsou vodotrysky pro ochlazení v horkém počasí. kluci jich museli hned využít, a pak jsme pokračovali dál.
dalším místem byly Kolorowe schody, které jsem už předem věděla, že se budou P. líbit. na schodech se nachází různé citáty, a někde jsem četla, že se každoročně přetírají na jiné barvy. po schodech jsme se vydali na Plac Bohaterów Getta, kde jsou jako památky vystavěné v řadách kovové židle symbolizující nacisty odváděné Židy do koncentračního tábora.
po téhle naší dlouhé pouti jsme se přes židovskou čtvrť vydali domů - plán na večer byl jasný. pojedeme do Haly Forum na večeři, a po večeři zůstaneme ještě na drink. tady bych se na chvilku ráda zastavila. časově omezená jízdenka vás vyjde na 4 złotý, což je levnější než u nás, a ještě navíc jedete plně klimatizovanou tramvají (u nás v Liberci máme takovou jednu, a je velké štěstí jí vůbec ve městě vidět. častěji se vám snad poštěstí tu vidět i tramvaj historickou, než tu plně klimatizovanou) - v tom horku to pro nás teda bylo docela vysvobození. Hala jako taková nabízí široký vyžití - můžete zajít jen na drink a posedět pod slunečníkem v lehátkách venku, sledujíc řeku, můžete sedět v chlazeném "skleníku" na pohodlných gaučí, nebo uvnitř. uvnitř se nachází bar na kávu a dorty (otevřeno až do večera, nevím přesně), alkoholický bar, kde vám příjemná obsluha namíchá drinky i mimo nabídkovou kartu, a taky jídelna. a teď - co si člověk představí pod jídelnou je většinou food court v obchodním centru nebo městská jídelna, do které jde člověk na oběd za stravenky. tahle jídelna nabízí různou kuchyni - můžete si dát burgery, pizzu, vietnamskou kuchyni, polskou, thajskou, nebo mexickou (pravděpodobně jsem na nějakou zapomněla). jídlo zaplatíte, až uslyšíte pípák (?), vyzvednete, a můžete jíst kdekoli se vám zlíbí. my si vybrali mexickou, a tam vyšlo jídlo kolem 30 złotých.
po jídle a posilnění drinkem na cestu jsme se vydali na most, který nám doporučila před pár lety kamarádka s přítelem - vloni se nám tam moc líbilo. letos bylo bohužel změněné osvětlení, a tak nebyly ani sochy, ani zámky lásky dobře viditelné, a procházka mostem pro mě byla noční můrou plnou pavouků visících na pavučinách u zábradlí. fuj. hned za mostem se ocitnete v židovské čtvrti (tady krásně vidíte, že je prakticky nemožné se tu ztratit, a místa jsou turisticky příjemně provázaná, což samozřejmě v minulosti nebylo cílem, ale dnes to přidává na hodnotě). narazili jsme na další street art, které nám odpoledne uniklo a poprvé se prošli tmavými, ale dost živými uličkami města. takže pro příště - note - zajít večer na drink do židovské čtvrti.
poslední den a toulky městem zakončil nákup suvenýrů (ani nevím, proč je odsud ještě kupujeme, když sem jezdíme každý rok 😁) a poslední snídaní ve městě. pro snídani P. našel zapadlou kavárnu Cafe Bar Magia, která byla opět schovaná v myší díře. k jídlu tu měli foccacciu na mnoho způsobů, a protože my máme tenhle chlebík rádi, neměli jsme úplně problém s tím trochu zaexperimentovat. já si například dala foccacciu s koprem, kešu ořechy a hruškami naloženými v červném víně. a bylo to výborné! ceny opět okolo 30 złotých za snídani.
______________________________________________________r
dnešní travel diary je podstatně delší, než jsem očekávala, že bude. zabral mi podstatně víc času, než ty předchozí, tak těm, co se dočetli až sem děkuji za pozornost, a kdybyste se někdy chystali do Krakowa, určitě doporučuju naplánovat si restaurace a kavárny dopředu, protože - štěstí přeje připraveným, a naše dovolené jsou s každou další zkušeností lepší a lepší! díky, díky, ahoj.
s láskou
r.
Žádné komentáře:
Okomentovat