Gillian Flynn: Temné kouty

máte někde na poličce, v šuplíku nebo ve skříni knížku, která sbírá prach, protože jste na ní před lety zanevřeli a rozhodli se jí dál nečíst? sprostě uprostřed kapitoly, uprostřed něčího dialogu nebo změti myšlenek, jen proto, že nebyl čas nebo jste nebyli dostatečně trpěliví? pro mě tou knihou byly právě Temné kouty. kvůli tomu, že jsem nikdy knížku nedočetla, a vlastně jí ani nedala pořádnou šanci, jsem se nikdy nepodívala na film. to je takový moje pravidlo. nedívej se na film, dokud nepřečteš knížku. no, a vážení, protože mi došly nápady, co číst teď, a protože pořád věřím, že bych mohla vážně přečíst svých 15 knih tento rok, jak jsem si v prosinci slibovala, sáhla jsem právě po ní. i když jsem viděla, že už jednou jsem jí odložila, i když jsem viděla, že jsem to vzdala na stodvacáté stránce z celých 445, i když jsem v ní nevkládala moc velké naděje.

bylo tedy pro mě docela překvapením, o jak strhující příběh jde. Libby, která je jedinou přeživší lednového masakru jejích sester a matky žije svůj bídný život, aniž by od něj chtěla víc. možná to je proto, že tak vyrostla, možná to je rodinné prokletí. nemá ale žádný cíl. motivaci se o něco snažit. a když se potká s Vražedným klubem, který je přesvědčený o nevinně jejího bratra, který sedí doživotně ve vězení za všechny zmíněné vraždy, začne rozplétat klubko zvláštních okolností a příběhy lidí, kteří se až nápadně často objevují v tom záhadném dni, kdy se to všechno seběhlo. 

příběh vypráví osudový den Bena Daye, Libbiina bratra, který je právě v pubertě a přivedl do jiného stavu svojí holku Diondru. Diondra je z bohaté rodiny (proti Benově rodině se asi každá zdá být bohatá), a celou dobu spíš Bena shazuje a ponižuje, než aby k němu byla laskavá. do toho pije, hulí trávu, a s jejich společným kamarádem jedou dokonce v nějakých drogách. na svůj věk působí dost zničeně, umanutě v názorech, a proto, že se nechali strhnout vlnou víry v ďábla, rozhodnou se obětovat býka. do rituálu přimějí i Bena, který nejdřív tohle šílenství nechápe, ale s rostoucím vztekem se zapojí. 

nově nabitá nebo spíš vybitá energie je zavede zpět do Diondřina domu, kde začne panika o tom, co s ní bude, až se vrátí její rodiče a zjistí, že je asi v sedmém měsíci těhotenství. a tak začne narychlo splétat plán, jak s Benem utečou, a donutí ho k tomu, aby jeli do jeho domu a ukradli všechny úspory, které má máma v domě poschovávané. ten večer se ale zvrtne tak, jak Ben nečekal. 

dnes Libby, která se potřebuje pořád ještě přesvědčit o Benově nevinně, pátrá po Diondře, která si změnila jméno, a když jí najde, poprvé se potká se svou neteří, Benovou dcerou. během nenuceného rozhovoru a popíjení špatného krabicového vína se ale Crystal (Benova dcera) prořekne o informaci, kterou neměla mít jak znát. a Libby si dá vše dohromady, a nyní ví, že Diondra je spojená s vraždou její rodiny. to už ale schytá ránu žehličkou a snaží se ji zabít v jejich domě. Libby bojuje o svůj život, a útěk do lesa až nebezpečně připomíná její dětství, kdy díky tomu, že se schovala, jako jediná masakr přežila.

za pomoci Lyla z Vražedného klubu se podaří Diondru postavit před soud a očistit Benovo jméno. po Crystal se ale slehla zem, a Libby jí i tak odpouští, jakého zla se na ní chtěla dopustit.

-

wow. i když knížka obsahuje pasáže, který mi přijdou moc sprostý (ale možná to je jen proto, že já sprostá nejsem), a snažím se je rychle přeskákat očima, tak příběh opravdu dokáže vtáhnout do děje. není divu, že byl na základě téhle knížky natočen film, možná bych se spíš divila, kdyby nebyl. už jsem tak nějak zvyklá na skákání mezi časem zpátky a dopředu, takže nemám problém se v tom zorientovat, a je pravda, že až do poslední chvíle není úplně jasné, co se v domě seběhlo. plus za to. mínus asi za to, že realita toho, co se tam sehrála je sice souhrou předchozích skutečností, ale seběhne se to tak rychle, že čtenář pomalu nemá šanci se mezitím nadechnout a už jsme u očišťování Benova jména, po 400 stranách vyprávění okolností, které k tomu večeru vedly.

hodnocení: 8/10 👍