včera jsem dočetla Přání od Sparkse. příběh Maggie, coby úspěšné fotografky, která má rakovinu ve čtvrtém stádiu, a moc času jí nezbývá. příběh o vzpomínkách, lásce a shledání. o posledních poprvé, které má štěstí, že své poslední Vánoce prožije. a bylo to poprvé, co jsem četla knížku od Sparkse psanou očima ženy.
Maggie začala točit videa na Youtube a poté, co jí diagnostikovali rakovinu, činila tak coby deníkovým způsobem. videa přilákali pozornost spousty lidí a i díky nim se zvedla návštěvnost její galerie v New Yorku. každý chtěl vidět tu fotografku co točí rakovinová videa. když díky větší návštěvnosti galerie přestane Luanne stačit na práci, začnou hledat někoho dalšího, kdo by se o galerii dokázal postarat. shodou náhod se tak do galerie dostane Mark, mladý student. po nějaké době si k sobě s Maggie najdou cestu, a v galerii spolu začnou trávit i nadcházející vánoční svátky.
je to jako by se znali léta, a tak nemá Maggie ostych a upřímně si s ním může povídat. jednou mu začne vyprávět příběh z jejích náctiletých let, který hrál velkou roli v tom, že se z ní stala významná fotografka. příběh jí zavede do Seattlu, odkud pochází a do doby, kdy zjistila, že je šestnáctiletá těhotná. její rodiče, coby katolíci, nechtějí dopustit, aby se kdokoli o jejím těhotenství dozvěděl, a tak jí pošlou do Ocraoke v Severní Karolíně, kde se o ní má až do porodu starat její teta, vysloužilá jeptiška. dítě je dohodnuté pro adopci.
Maggie se ze začátku v Ocraoke nelíbí, a co by taky líbilo. nic se tam neděje, neděle tráví tříapůlhodinovou cestou trajektem na nedělní mši do kostela, aby podstoupili zpáteční tříapůlhodinovou cestu domů. teta jí domluví doučování, protože si musí zlepšit prospěch a proto, že nemůže chodit do školy. ani ona sama nechce, aby okolí o jejím těhotenství vědělo, a tak nic proti tomuto nápadu nenamítá. doučovat jí má navíc mladík o něco málo starší než ona sama, který jí hned na trajektu padl do oka.
během doučování se s Brycem spřátelí, a začnou spolu trávit prakticky veškerý volný čas. večeří u nich doma s tetou nebo naopak s Brycovou rodinou, a i když to dlouho nevysloví nahlas, čtenáři je jasné, že se do sebe ti dva už dávno zamilovali. randit začnou ale až mnohem později a faktem je, že to oba oddalovali právě kvůli nevyhnutelnému konci, který je čeká. oba si jsou vědomi, že jakmile Maggie porodí, vrátí se do Seattlu a další rok Bryce nastoupí na West End a budou tak od sebe vzdáleni tisíce kilometrů. jejich láska tedy nemá šanci. přesto jí nakonec propadnou, a i když to teta Linda nevidí úplně ráda, nechává jim tolik soukromí a prostoru, kolik může. nechává je, aby se s tím popasovali sami. a Maggie je jí den ode dne vděčná víc. za všechno. za to, jak se o ni stará, za to, že ji neodsuzuje, za to, že ji má ráda a nebojí se to dát najevo. že hájí ji i její zájmy a nechává jí dostatek volnosti v životě. žádný z těch pocitů doma nezná, a je jí jasné, že jakmile se po porodu domů vrátí, o jakékoli volnosti si může do dospělosti jen nechat zdát.
jejich lásku utne Maggiina matka bez možnosti rozloučení tím, že jí rovnou z porodnice odváží na letiště. i když právě prožila náročný porod a vzdala se svého dítěte, Maggie myslí jen na to, že neměla šanci se s Brycem a jeho rodinou rozloučit. miminku nechá na památku plyšového medvídka a vrací se tak ke svému původnímu životu. odváží si s sebou spoustu nádherných vzpomínek a jeden koníček, který objevila právě díky Brycovi a jeho mamince. fotografování. koníček se jí drží i po návratu do Seattlu a tak se mu začíná věnovat naplno.
nakonec se z ní stane profesionální fotografka, která cestuje všude po světě. i přesto, že Bryce už dávno není v jejím životě, ctí jejich dohodu, že se na její dvacáté čtvrté narozeniny sejdou na pláži v Ocraoke. plán je ale zmařen ve chvílli, kdy dostane od tety Lindy dopis, ve kterém se píše, že Bryce přišel o život při misi v Afgánistánu. jediné, co jí po něm zbylo je řetízek a vzpomínky na krásně prožité měsíce v Ocraoke.
po odvyprávění celého přiběhu se Maggie vrací do reality, ve které je před ní Mark. silně vžitý do jejich příběhu. když Maggie předává dárek k Vánocům, dlouho přemýšlí, jestli jí ho dát či ne. nakonec ho tedy Maggie rozbalí, a uvnitř krabice se na ní dívá omšelý plyšový medvídek, kterého kdysi nechala svému miminku. dojde tak tedy k prvnímu setkání s jejím synem, který díky souhře osudu (které musel hodně pomoci) odstartuje poslední týdny Maggiina života se svou rodinou tak, jak si ani nesnila.
-
wow. miluju romantické příběhy, hlavně teda ty od Sparkse, protože v nich je vždycky kus duše. vždycky mě rozpláčou, vždycky mě dokážou vtáhnout do děje, a vždycky se po jejich dočtení těším na další, který někdy vyjde. i když to bylo poprvé, co jsem četla příběh vyprávěný ženou, neubralo to na charakteru knížky ani špetku. příběhy jsou vždycky zasazené do Severní Karolíny, a vlastně jako čtenář oceňuju, že jako spisovatel píše o místě, které zná a tak i dává možnost mně poznat různá místa a brouzdat si jima v imaginárním světě. Přání byl opět příběh, který mě dostal.
hodnocení: 10/10 ✨🤯
Žádné komentáře:
Okomentovat