Viola Ardone: Vlak pro děti

k Vánocům jsem dostala pět knížek, a konečně jsem se pustila do jejich čtení. jako první jsem přečetla knížku na Elle doporučení, kam občas sahám pro knižní inspiraci. někdy je to můj šálek, někdy úplně ne, ale pomáhá mi to vystupovat z komfortní zóny v tom, co jsem zvyklá číst, a to mě na tom baví. jedním takovým vystoupením z komfortní zóny byl právě Vlak pro děti, který mě poprvé zavedl do poválečné Itálie.

Amerigo, o kterém příběh vypráví, pochází z chudé rodiny. žije s matkou, která má hodně hluboko do kapsy, a tak se snaží přežívat ze dne na den jak jen to jde. jeho otec, podle matčina vyprávění, ještě před jeho narozením odjel do Ameriky, a jeho starší bratr jako dítě zemřel, aniž by se s Amerigem poznali. Amerigo tak nezná nic, kromě života v ulici malého italského městečka. 

on, a spousta dalších dětí, co zná, budou posláni na sever, kde se o ně mají starat náhradní rodiny. do Itálie přichází myšlenka komunismu, a spousta lidí neví, co to má znamenat. přesto rodiče děti na sever Itálie posílají, protože bída a hlad, které je denodenně sužují, jim neposkytují jiné východisko. a tak se Amerigo s ostatními vypraví vlakem do neznáma.

život, který Amerigo na severu prožívá se zdá jako sen - žádný hlad, úplná rodina, nové boty, oblečení. objeví se také zájem o hudbu a hudební nástroje, který může sdílet se svým náhradním tatínkem. dostane vlastní housle, on, který nikdy nedostal žádný nový a cenný dárek. když se tedy vrátí na jih Itálie k matce, myslí si, že se mu to všechno muselo zdát, protože se znovu ocitá v bídě. ostatním dětem náhradní rodiny posílají ze severu balíčky plné jídla a dopisy plné novinek o tom, co se v jejich rodinách událo. Amerigo ale nic nedostává. 

jednoho dne, kdy se potká s kamarádkou, díky které si vybral jako hudební nástroj právě housle, zjistí, že mu ty jeho matka vzala a prodala. všechno se v něm pere, a utíká za Maddalenou, která jim zprostředkovala jejich několikaměsíční výlet na sever. Maddalena mu sdělí, že i jemu balíky náhradní rodina posílala, a předává mu hromádku dopisů, které mu za tu dobu, co byl zpět, poslali. Amerigo má vztek. má vztek na matku, která mu všechno zatajila. která mu vzala to jediné, na čem mu záleželo. na matku, která měla vždycky problém mu vyjádřit náklonnost. která nikdy nechtěla slyšet o jeho druhém životě na severu, jako by jí to nezajímalo. na matku, která žila jednoduchý a prostý život, a nechtěla ho nechat roztáhnout křídla, aby se z toho stereotypu vymanil. a tak sedl na vlak do Modeny a rozhodl se, že musí jet za svou druhou rodinou na sever.

život, který Amerigo prožije s rodinou na severu mu umožní stát se houslistou a stát se v oboru významným. když jede naposledy na jih, je jeho matka již po smrti a Amerigo se toulá ulicemi, kde kdysi pobíhal jako dítě. dostane příležitost vzít si dočasně do opatrovnictví svého synovce, ale než se rozhodne a dá mu sevřením ruky tenhle slib, je mu to právo znovu vzato. zadostiučinění a uvědomění, která si během svého pobytu na jihu zažije, mu umožní zjistit, že jeho život a vztah s matkou byl přece jenom vřelý, a jen to možná za svého života nedokázala ukázat přímo jemu.

-

pro spoustu z nás je historie, o které tahle knížka píše docela neznámá, a o to zajímavější příběh malého Ameriga je. já osobně o vlacích, které byly vysílány na sever po válce nikdy neslyšela, a proto, že mě válečné a poválečné příběhy opravdu zajímají, knížku jsem přečetla skoro jedním dechem.

mimo to, co je psáno napřímo, je spousta pocitů, které knížkou prostupují mimo řádky, a i když jde o vcelku jednoduše psaný příběh, jako čtenář dokážete vnímat jeho emocionální hloubku. myslím, že rozhodně stojí za přečtení.

hodnocení: 9/10 🤩