Nicholas Sparks: Noci v Rodanthe

ač nepřidávám od začátku roku nic jinýho než přečtený knížky, děje se toho celkem dost. už se pár týdnů přemlouvám k tomu, se posadit a vypsat z pocitů, který mám. zatím ale všechno končí v konceptech nebo doma po různých sešitech. není to o tom, jestli je moje myšlenka dost dobrá na to, aby zasloužila publikaci, ale ta myšlenka mi nepřijde hotová. ne dostatečně na to, abych se za ní mohla postavit a nýst tíhu toho, že může někomu ublížit nebo někoho naštvat. jestli totiž něco dělám pořádně, tak je to právě rozmysl než něco řeknu nahlas. může se zdát, že tak kalkuluju každej krok svýho života, a možná že i částečně jo, na druhou stranu myslím, že poodstoupit od určitých pocitů a zpracovat je, může trvat nějakou chvíli. 

dneska tu ale nejsem proto, abych se z toho vypsala, to slibuju, že přijde příště. dneska jsem tu proto, abych doplnila svůj čtenářskej deník o další kousek. abych byla přesná, dočetla jsem Noci v Rodanthe od Nicholase Sparkse. dlouho hledaná po různých antikvariátech, konečně nalezená! 

určitě už všichni víte, že moje trochu naivní já má ze všeho nejradši Nicholase Sparkse. v knihovně pro něj mám speciální poličku a snažím se dokoupit dříve vydané knížky, které už v knihkupectví neseženete. takže radost, jakou jsem měla při objevení Noci v Rodanthe, je nepopsatelná. tím spíš, že jsem spolu s touhle knížkou objevila i Bezpečný přístav. obě jsou bohužel ve staré vazbě, ale tenhle požadavek jsem opustila už dávno.

když jsem se teda pustila do čtení, už jsem tak nějak tušila, že se mi příběh bude líbit. aby ne, Sparks prostě píše to, co mu jde. a proto se to i tak dobře čte. z příběhu jsem ale byla trošku smutná, a hned vám povím, proč.

Paul je lékař, který obětoval osobní a rodinný život svému poslání. budoval kariéru a zajišťoval rodinu po finanční stránce, ale svým dětem nebyl správným otcem a své ženě mužem. dalo se teda čekat, že dříve nebo později se rodina rozpadne. Paul si uvědomoval, že je na vině a neměl jim to za zlé. 

Adrienne je také rozvedená. s mužem se odcizili a prostě to přestalo fungovat. když její muž nalezl útěchu v náručí jiné ženy, byl rozvod na spadnutí.děti Adrienne právě dospívali, a tak to neměla lehké - vypořádat se se svými pocity, a udržet rodinu v chodu. 

s Paulem se setkala v Rodanthe, kam přijela pohlídat Hostinec její kamarádky Jean. Paul byl jediný ubytovaný, a tak s Adrienne strávil vcelku dost času povídáním nad sklenkou vína. nebyla mezi nima ale jen chemie, nýbrž taky určité pouto, díky kterému měli pocit, že už se znají léta. oba ale věděli, že se rok neuvidí, protože Paul byl na cestě za synem, aby dohnal ztracená léta. Adrienne rozuměla důležitosti, kterou má obnovení vztahu se synem pro Paula, a tak ho v cestě i přes své zlomené srdce pobízela.

během následujícího roku si dopisovali a Paul jí posílal vždy čerstvé květiny, ale k jejich znovusetkání už nikdy nedošlo. při záchraně života svého syna totiž Paul zemřel. a tak na něj Adrienne zbyla jen vzpomínka a hromádka dopisů s fotkou. 

-

jedním dechem. knížečka je kraťoučká, a tak rychle se čte. ač je v dnešní době takovej scénář trochu "naive", na romantických příbězích právě tohle miluju. a teď si konečně můžu pustit filmovou verzi, které jsem se právě kvůli knížce tak dlouho vyhýbala.

hodnocení: 8/10 👍