ačkoli mám ráda (pokud to nezní hloupě, já si tak totiž pokaždý když to takhle popíšu, připadám) reálné příběhy přeživších z druhé světové války, nebo i klidně jen inspirované, zasazené do téhle temné doby, spoustu toho samozřejmě nevím. hodiny dějepisu už jsou v mojí hlavě dávno zapomenuty, a vlastní iniciativa vzdělávat se v historii jaksi pokulhává. proto toho spoustu nevím, a proto se tímhle způsobem, mým největším koníčkem, ráda čas od času dovzdělávám.
nejinak tomu bylo i právě touto knížkou. dlouho jsem přemýšlela, jestli mám vlastně vůbec zájem znát jiná úskalí druhé světové války, taková, která jsou mi na míle vzdálená, jako Evropanovi, ale pak jsem knížku zařadila do seznamu, ze kterého si P. vždycky vybere, co mi pořídí. a tak vlastně rozhodl za mě.
jsem za to samozřejmě vděčná, protože po přečtení si připadám jako buran, kterýmu uteklo spousta věcí, které by měl znát. tenhle příběh totiž vypráví o vojenských zdravotních sestrách, které, mimo další, padly do zajetí Japoncům. byly vězněny déle jak tři roky v džungli, kde trpěly nástrahy počasí v podobě horka, sucha, monzunových měsíců, trpěly hladem a různými tropickými nemocemi, trpěly psychicky i fyzicky, a spousta z nich se nedožila osvobození.
příběh sestřiček, i dalších žen žijicích v táboře lehko chytne za srdce, a ačkoli není vyprávěn s takovou tíží, s jakou na mě dopadaly koncentrační tábory, věřím, že tohle bylo jiné peklo. a jsem vděčná, že jsem se trochu vzdělala v tom, jakou roli hrálo Japonsko, Čína a USA v druhé světové válce, protože dosud byla moje jediná, dejme tomu - znalost, film Pearl Harbor.
(protože se jedná o spoustu postav, které prostupují příběhem, nebudu vypisovat děj knížky blíž)
hodnocení: 9/10
Žádné komentáře:
Okomentovat