goals || two books in a month.

miluju to. dobrý knížky a kafe. knížky a dobrý kafe. nevylejzat celej den z postele, a jen si číst. je to víc než film. kdokoli totiž může bejt kýmkoli. a v tom je to kouzlo. 

už je to nějakej pátek, co jsem knížky začala sbírat. nikdy jsem nebyla fanda chození do knihovny - když tu knížku chci číst, tak jí chci mít doma. napořád. jednoduchý. touhle "poruchou" nás v rodině trpí víc. takže je to asi dědičný, no. 

bohužel ale od tý doby, co kombinuju práci školou, nebo školu prací (sama přesně nevím ☝), že prostě bohužel nemám tolik času. a energie. takže jsem si řekla, že každý měsíc přečtu 2 knížky, a tady jsou moje říjnovky.

malý princ.

nechtěla jsem vzpomínat na dětství, ani na povinnou maturitní četbu. chtěla jsem ale hledat skrytej význam. přemýšlet, a možná si tak trochu srovnat věci v hlavě. jednovečerní četba mě donutila myslet nad věcma trochu jinak. zase. existujou totiž knížky, který se daj číst jen za určitým účelem, ne bezvýznamně. když chci znaivnět, a věřit na pravou lásku, budu číst dokola Zápisník jedné lásky. když chci dojímavej příběh, kterýho polovinu probrečím, najdu si Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala. když se budu chtít bát, přečtu si Osvícení od Stephena Kinga. když budu ale chtít přemejšlet nad marnotratností, nad tím, že by to chtělo se zase trochu vrátit zpátky, prostě si člověk přečte Malýho prince - a účel splněn.

slepý instinkt.

babička mě tak docela naučila číst thrillery. jsou to perfektní náměty do filmů - jsou tam veškerý detaily, zápletka, a člověk pořád může řešit, co lidi vede k určitýmu jednání. jejich sny, peníze nebo láska? nebo jsou prostě jen zvráceně divný? asi před rokem a půl jsem objevila knížku na pultu v Levných knihách, kde jsem měla brigádu. a dostala jsem se k ní až teď. asi na můj třetí popud. minimálně. moc nechápu, že mi to tak dlouho trvalo - je to rozhodně něco, u čeho nepůjde člověk v klidu večer spát. máte chuť hlavnímu aktérovi vrazit a zeptat se, proč to všechno ksakru dělá - je snad nemocnej? 

příběh spočívá v tom, že se z ústavu ztratí slepá holčička. policie po ní pátrá, a nikdo nevěří, že je vůbec naživu, nebo že ještě dlouho bude. mezitím jí unese cáklej chlápek, kterej si nad ní bez problému vyhoní - proč taky ne, žejo 😶 zavírá jí do jakýhosi pralesa, kterej si vytvořil za všechny peníze, co měl a pouští na ní hady a jedovatý pavouky, jen tak. pro legraci. má to spoustu krásnejch zápletek a vodítek, do kterých se člověk dokáže pěkně zamotat - a nakonec příjemnej zvrat, ale v takovým formátu, kterej by člověk nečekal - přece jen prolog většinou jen uvádí samotnej příběh. - za mě rozhodně doporučuju přečíst! 

a co mám na listopad? miláčka od Maupassanta, a do vody od Hawkins, kterou jsem dostala k svátku ❣

s láskou

r.