cestování. vymýšlení destinací. hledání ubytování. památek. kaváren a restaurací. dopravy. hledání správných slov, jak vyjádřit, jak jsem se na těch místech cítila, když píšu tyhle vyprávění.
tohle je něco, co miluju. sedět u stolu, pít kafe a plánovat jednu z dalších dovolených. je to něco, bez čeho už si svuj život nedovedu představit. je to něco, co mě perfektně naplňuje. něco, co mi vrátí rovnováhu, když už stojím, a nevím jak dál. něco, co máme společnýho. co spolu potřebujem mít. dokud je to možný.
a teď, dneska, když plánuju Milán mi tak nějak došlo, že zdokumentování Krakowa, kde jsme byli před měsícem, mi uteklo. tak tady je.
v Krakowě jsem byla už potřetí, a řekla bych, že je to moje srdcovka. není město, který bych znala tak, že v něm nemusím hledat cestu, kde bych musela dlouho přemýšlet, kam chci jít na kafe nebo dobrý jídlo. je to město, kam bych se mohla vracet pořád a pořád dokola. a jak už to vypadá, tak asi budu.
plán jet do Krakowa na prodlouženej víkend přišel právě vhod. po volnu už moje dušička volala jako zběsilá, a já se nemohla dočkat, až vypadnu z práce a ze stereotypu, do kterýho jsem pomalu upadala. navíc jsem byla trochu ve stresu z nadcházející zkoušky, u který jsem čekala na opravnej termín. našli jsme ubytování, zařídili cestu přes noc, a zbývalo si sbalit tašku a jet.
přijeli jsme do Krakowa v pátek asi v 7 ráno, a protože jsme měli check-in až odpoledne, zašli jsme na kafe, uložili tašky do luggage store a vyrazili na snídani do Cafe Botanica, která se stala naší srdcovkou. po snídani jsme brouzdali centrem, jen tak.
odpoledne jsme se ubytovali, a vyrazili na Wawel, kde jsme strávili prakticky zbytek dne. na Krakowě miluju to, že je jedno, jestli jste tam v pátek nebo ve středu, město žije hlavně přes den a v noci. obchody jsou otevřené třeba až do půlnoci a bary ještě déle. miluju taky to, že když v 11 dostanu chuť na zmrzlinu, tak si jí tam můžu dát.
v sobotu ráno jsme se vydali na snídani do Gossip cafe, kde jsem se naprosto zamilovala. výborný jídlo, atmosféra, a i když je to maličký, jako většina podniků v Krakowě, tak obsluha je skvělá. byl to druhý, a zároveň poslední den, protože v neděli už jsme zase měli v plánu být ráno doma.po snídani jsme jsme se vydali do židovské čtvrti, kterou jsme při minulý společný návštěvě prakticky nestihli. je to čtvrť plná umění, různých vůní ve vzduchu, šedých uliček s historií, a taky hlavně místo, kde vám stojí se zastavit, a zapřemýšlet.
tohle místo má charakter. nevím, jak jinak a líp to vyjádřit.
nechci se ničím opakovat, protože každá návštěva pro mě měla něco do sebe, a každá mě uvrdila v tom, že je to město, který se stalo mojí srdcovkou. víc asi nemá smysl říkat.
r.
Žádné komentáře:
Okomentovat