pátek 12. února 2021

travel bucket list I. ✈️

vypadá to, že normální cestování je v nedohlednu ještě po nějakou domu, a mezi tím, co jsem doma upoutaná na posteli s hrnkem horkýho čaje nezbývá ani nic jinýho, než plánovat. myslím, že každej máme pár míst, na který se z určitýho důvodu chceme podívat. nebo i bezdůvodně. prostě jen tak. ze zvědavosti. těch mých pár míst tak nějak bledne v dáli, tak snad jen, abych si připomněla proč, si je tu na chvíli odložím.

Tallinn je přístavní městečko na severu Evropy. žije v něm něco okolo půl milionu obyvatel a má docela zajímavou historii. samostatnost Estonska si žádala několik století - nejdřív patřilo Dánům, pak Švédům. pak se to přestalo líbit Rusům, a vládu vzali do vlastních rukou. od začátku 18. století až do konce první světové války. pak si dali pohov, a do roku 1944 bylo Estonsko svobodný. a pak přišlo SSSR, a Estonsku trvalo dalších skoro 50 let, než se osvobodili. protože ruská vláda trvala takhle dlouho, skoro by se dalo říct, nepřetržitě, a protože za sovětského svazu tam hromadně stěhovali ruskojazyčné obyvatele, celá kultura i architektura téhle země je protkaná tímhle kolosem. docela zajímavý, ne? dnes snad prý okolo 40 % obyvatel mluví rusky.

staré město se chlubí hanzovními domy, které jsou zachované až z 13. století, a je to jedno z nejzachovalejších středověkých míst severní Evropy, a dodnes je jeho část obehnaná hradbami. mimo Tallinnskou radnici v gotickém stylu, Kateřinskou pasáž a hrad Toompea (který slouží jako sídlo parlamentu) stojí určitě za návštěvu chrám Alexandra Něvského. ten chtěli v 60. letech strhnout. zdobí ho 5 pozlacených kupolí (střech) a mozaika. je to kousek Ruska v Estonsku.

další zajímavý místo se nenachází tak úplně v Tallinnu, ale kousek za ním, a je to národní park Lahemaa. ten byl pro veřejnost uzavřen dlouhá léta, ale dnes ho mohou turisti svobodně navštěvovat. nacházej se tam bludné kameny, a pro ty, kdo nevědí, co to je - jsou to obrovský kameny, který tam zanesla činnost ledovců před několik tisíci lety (čti asi dvanácti).

cestování do Estonska rozhodně není náročný na peněženku. ubytování seženete v čtyřhvězdičkovém hotelu na dvě noci pro 2 osoby okolo 4000 Kč (korona nekorona) a myslím, že délka pobytu je adekvátní k památkám, které může Tallinn nabídnout. vloni na jaře nám bohužel situace tuhle naší cestu nedovolila, ale já už se nemůžu dočkat, až tam vyjedeme.

Petrohrad jako druhé největší ruské město a jako další kus Ruska, který musím vidět. cestování do Ruska je složitější v tom, že musíte vyřizovat vízum. teda není to nijak složitý, ale už se prostě nemůžete jednoduše sbalit na letiště a jet, protože musíte projít určitou procedurou, která třeba minimálně mojí rodinu odrazovala, dokud jsme jim nevyšlápli s P. cestičku. a vlastně to chápu. navíc. kolik lidí slyšíte, že se chystá cestovat do Ruska? kolik lidí má pocit, že Rusko je jen Sibiř a chudoba? a Putin? kolik lidí ovlivní politická situace (nemluvím o znalosti situace a objektivitě), aby tam nejezdila? z mého okolí teda dost. 

já cestuju, abych viděla místa, která mi vezmou dech. a po zkušenosti s Moskvou v roce 2018 (o které si můžete přečíst TADY), si jsem naprosto jistá, že Petrohrad jedno z těch míst je.

město bylo postaveno na začátku 18. století za vlády Petra Velikého, a stalo se hlavním městem. tím bylo až do doby vzniku Sovětského svazu. v roce 1914 byl Petrohrad přejmenován na Leningrad a k původnímu názvu se vrátil až na konci 20. století. Petropavlovská pevnost je vlastně první stavba z historie Petrohradu, a uvnitř je pohřebiště, kam byli uchováváni ruští panovníci.

ale co je na Petrohradu tak zvláštního, že by to mělo stát za ten zdlouhavý proces vyřizování? pro mě dost, a když vzpomínám na hodiny ruštiny na střední, vybavuje se mi spousta pamětihodností, který za návštěvu rozhodně stojí. například. Zimní palác. Zimní palác sloužil jako sídlo pro carské rodiny, a dnes se v něm nachází Ermitáž, což je celosvětově známá galerie/muzeum - je to jako Louvre Ruska. Zimní palác z jedné strany ohraničuje Palácové náměstí, uprostřed kterého stojí Alexandrovský sloup. najdete tu taky vítězný oblouk.

Isakijevský chrám - jedna z mála pravoslavných památek v Petrohradu (v porovnání s Moskvou, která je jimi protkaná). uvnitř chrámu se nachází tři oltáře - pro Isaka Dalmátského, zasvěcený Kateřině Veliké a třetí Alexandru Něvskému. pro ty, co by do Petrohradu cestovali v období bílých nocí se dá navíc chrám navštívit i v pozdních nočních hodinách. 

co určitě každý zná je Lachta Center - největší mrakodrap Ruska (a Evropy zároveň), a taky mrakodrap, který je položen nejvseverněji na celém světě. zvláštní je jeho tvar do špičky, která má připomínat plamen. uvnitř se nachází různé kanceláře, sportovní areál, kavárny a restaurace, a nebo například planetárium. 

no mohla bych jmenovat donekonečna. měli jsme jasnej plán. jet na týden do Moskvy. a pak na týden do Petrohradu. z Moskvy do Petrohradu vede železniční trať, která vás tam doveze za 1 den. pokud ten čas nemáte, vždycky tam můžete se značným časovým rozdílem doletět. akorát v Rusku musíte mít na všechno vízum. na určité místo, na tranzit,... navíc ještě vloni byly rozdílnosti ve vyřizování (nebo možnostech vyřizování víz) právě na Petrohrad a Moskvu, takže záleží, co od výletu očekáváte. bohužel současná situace vůbec nedovoluje cestování do Ruska za turistickými účely, a tak nezbývá čekat, než se něco změní. 

cestování jako takový teď prochází krušných obdobím, a my, zatím trpělivě čekáme, než se to uklidní. a tak cestuju aspoň po internetu a kochám se tím, co doufám, že brzo uvidím na vlastní oči. jak to máte vy?


r.


fotky jsou převzaty z IG účtů, které otevřete po kliknutí na obrázek.


1 komentář: