romanet.te: krakow | | our traditional vacay

když se rozhlídnu po posledních příspěvcích, je to už nějaká chvíle, kdy tu nějaký přibyl. a taky, kdy přibylo něco jiného než moje dojmy z dočtené knížky (které už bych taky ale měla zaktualizovat). krátká dovolená je teda ideálním případem, kterým to tu můžu znovu trošku oživit. kterým můžu doplnit, co zásadního se dělo nebo děje, když už to tak často nedělám.

takže Krakow. dvoudenní odpočinek v Krakowě jsme naplánovali docela spontánně. to, že sem pojedeme, jsme věděli už vloni, předloni i předpředloni. je to tradice. ale proto, že naším hlavním plánem letos je Paříž, tak nějak jsme ještě nestihli řešit, kdy pojedem právě do Krakowa. a mezi hledáním ubytování a letenek do Francie jsem si řekla, že bychom si mohli zkrátit čekání, a "okoštovat" letos dovolenkování zas o trochu dřív, než v létě. občas mám totiž pocit, že potřebuju doplnit nějakej pohárek v životě, a jsem ráda, že mám vedle sebe parťáka, co mi to odkývá nebo přijde s podobným nápadem zrovna ve chvíli, kdy to i já potřebuju.

ubytování i cestu jsme vyřídili okamžitě, a nezbývalo než začít balit. hotelová ubytování už neobjednáváme vůbec, ale všude kromě Krakowa je prohlížíme. strategicky, jako každý rok jsme si ubytování našli v centru města. šlo pravděpodobně o nejhezčí ubytování, který jsme si kdy objednali, a měli jsme z něj vážně radost. s blížícím se termínem odjezdu jsme začínali být trochu nervózní z počasí, protože bylo vážně aprílové. i když jsme byli v pohodě s tím, že by mohlo pršet a být chladno, nevěděli jsme, jak se zabalit, abychom se cítili komfortně za každého počasí. poprvé jsme totiž jeli jen s batůžkem místo malého cestovního kufru, a tak bylo balení trochu složitější než obvykle. brali jsme to ale jako dobrej trénink na balení do Paříže.

předpověď nebyla teda úplně ideální, ale podle našich zkušeností je v Krakowě vždycky hezčí počasí, než v Čechách, a tak jsme se tomu přizpůsobili. odjeli jsme do Prahy, kde jsme si dali večeři a vyjeli opět přes noc.

hned ráno po příjezdu jsme si dali první kafe v mekáči, jak je naším standardem, a probrali jsme náš další plán. uvědomili jsme si taky, že cestování do Krakowa je pro nás komfortní zóna, ve který děláme hodně věcí každoročně stejně, ale vždycky se snažíme objevit a vyzkoušet nová místa. po kafi jsme tedy absolvovali menší procházku centrem Starého města, která nás zavedla do Bistro Bene by Tomasz Leśniak, kam už jsme zavítali potřetí v řadě. už vloni jsem tu Bistro zmiňovala, a stejně jako vloni, ani letos nás snídaně nezklamala. nasnídali jsme se do syta, a zamířili na první místo, které jsme měli letos v plánu.

zatopený lom Zakrzówek byl pro nás úplnou novinkou a nikdy jsme neměli nejmenší tušení, že něco takovýho v Krakowě je. a ješě takovej kousek od centra. vše se zde připravuje na sezónu, ale už teď je to krásný. cestičky s lavičkama kolem lomu, stánek s kávou a limonádou přímo pod nosem. hned jsme toho využili, a když už jsme si užívali úplně jiný místo než který jsme spolu zvyklý objevovat, prošmejdili jsme to tam křížem krážem. po výšlapu jsme se vrátili do města, abychom se ubytovali a připravili se na véču.

na večeři jsme zašli do Pierogarnia Krakowiacy, kterou jsme chtěli vyzkoušet už vloni. pirohy byly výborný tak, jako jsme čekali, a to staropolské prostředí k tomu úplně pasovalo. po jídle jsme šli zpátky do centra, kde jsme šli do Pijana Wisnia na "griotku" na zahřátí, a tak nám to zachutnalo, že jsme tam strávili podstatnou část večera.

ráno po probuzení jsme hned museli balit, a počítali s tím, že po prolítaným předchozím dnu budeme trávit odpoledne po kavárnách než večer zase vyjedeme domů. musím ale říct, že jsme poslední den poprvé na naší dovolený využili fakt na maximum, a byli jsme za to oba hrozně rádi. měli jsme plán, kam půjdeme na snídani, ale bohužel místo bylo plné a čekalo tam asi dalších deset lidí na místa, takže jsme si úplně poprvé koupili preclík v jednom z těch malých stánků, které jsou všude po městě, a vymýšleli, kde budeme snídat. nakonec jsme zašli do Gossip café, které už taky známe, a tak jsme věděli, že se dobře najíme. po snídani jsme šli na Wawel, protože co by to bylo za výlet, kdybychom se tam aspoň neotočili, a zavítali opět na druhou stranu města do Haly fórum, kde jsme se posilnili Matchbatou a Icebatou.

z Haly Fórum jsme se vydali do židovské čtvrti, kterou jsme prošli křížem krážem, a kolem páté si zašli na večeři do Kolanka, na moje oblíbené butter chicken, které se mnou letos poprvé P. ochutnal. večer pokračoval dalším procházkováním, a já si vzpomněla, že jsme na instagramu objevili totálně náš podnik, kam jsme si řekli, že musíme zajít na kafe. chvíli jsme ho hledali, takže to byl opravdu hidden gem. v Buszi jsme si dali kávu, poseděli a probrali zážitky z předchozích dvou dnů a vydali se na poslední procházku městem.