do Paříže jsme jeli na 4 dny. počasí jsme měli mít letní, takže nám nedělalo problém zabalit se do Fjälrävenu, a zbylo i trochu místa na suvenýry. v 5:30 ráno jsme vyráželi z Liberce na letiště a na Beauvais jsme dorazili kolem poledne. cesta do centra trvala další skoro hodinu a půl, ale rozvozy z letiště jsou v klimatizovaných autobusech s řidičem, co nemluví ani slovo anglicky docela sranda. chvíli jsme měli pocit, že jsme se ocitli ve filmu účastníci zájezdu. na Porte Maillot jsme se najedli, vyřídili lítačky a jeli se ubytovat. počasí bylo fakt nádherný - hned po příletu jsem litovala, že jsem si na sebe brala džíny "pro jistotu, kdyby někdy přece jen bylo chladnějš".
ubytování jsme našli v klidný části města Vanves, kde jsme měli i vlastní terásku. osvěžili jsme se, a kolem pátý jsme vyrazili do města. naše první zastávka byl Hotel des Invalides, odkud jsme se prošli až na Champ de Mars a k Eiffel tower. jo, jasně, že od všech slyšíte, jak je Eiffelovka super a tak, ale vidět to na živo, s pocitama, s jakýma jsme tam jeli, mě fakt trochu semlelo. přes Pont d'léna jsme prošli na Trocadéro, kde jsme si koupili výborný víno, a strávili golden hour příjemným tlacháním u fontán, s výhledem na Eiffel tower. tady v té chvíli jsem věděla, že jsem se v Paříži zamilovala. do Paříže. byla to láska na první pohled, na první pocit. vínem omámení jsme zakončili náš den s další lahvinkou na terásce, sledujíc Roland Garros.
druhý den ráno jsme po čokoládovém croissantu s frappuccinem vyrazili na Arc de Triomphe, kde jsme se teda oba přesvědčili, že v Paříži bychom si určitě auto nepůjčovali. odtud jsme prošli snad celou Champs-Élysées, kde jsme v la boutique Roland Garros koupili P. památku. v Petit Palais a Grand Palais jsme se zastavili u fontán. kousek odtud jsme narazili na "Bouqeet of Tulips" od Jeff Koonse, což je americký umělec, který se proslavil tím, že vytváří běžné věci, předměty, v abnormálních velikostech.
Pont Alexandre III, kam jsme vyrazili dál je most zdobený zlatými sochami, kde čtyři základní sloupy a sochy na nich symbolizují čtyři období francouzské historie. mimo to je tu i nádhernej výhled na Eiffelovku. tady jsme se rozhodli uložit si zámeček, a zahodit od něj klíče do Seiny.
po dlouhé procházce Paříží jsme zamířili do Louvru, odkud nás nohy zavedli až do Urban Outfitters. samozřejmě, že i když jsem v zahraničí vůči impulzivním nákupům docela imunní, nedalo mi to, a odnesla jsem si desku Mac Millera, kterou, jak jsme oba věděli, jsem do batůžku zaboha nemohla nacpat a nevěděli jsme, jestli jí proneseme na letišti bez povšimnutí. po nákupech jsme se rozhodli jet domů, osvěžit se v znovu do města vyrazit tak, abychom nasáli atmosféru předchozího dne. jeli jsme tedy na zastávku Bir-Hakeim, odkud je to k Eiffelovce co by kamenem dohodil, projeli jsme se metrem přes most, takže jsme i my stihli ikonický záběr Eiffelovy věže z vlaku, a den jsme zakončili dlouhou procházku podél řeky Seiny. došli jsme až k Mini statue of Liberty. zajímavé je, že původně byla socha svobody otočená tak, aby čelila Eiffelově věži, ale poté se rozhodli ji otočit směrem na západ tak, aby čelila své původní originální verzi v USA.
metrem jsme dorazili kousek od stadionu, kde už bylo nadmíru jasný, že okolí je věnováno právě tomuto turnaji - cestou nás čekalo několik check pointů, a taky zastávka ve veřejně přístupných zahradách s otevřenými skleníky, plné různých palm a exotických rostlin. po poslední kontrole a vstupu do areálu jsme se ocitli jako v jiném světě. hned jsem měla radost, že jsem vážně dokázala zařídit lístky na turnaj, který odstartoval oblibu v tenisu pro P., na semifinále, a ještě do gold kategorie, takže jsme věděli, že budeme mít parádní výhled na hru. podvečer na stadionu jsme si vážně užili, a už tam jsme plánovali, kam pojedeme příští rok, a že teď musíme dovolené plánovat v termínech, kdy se hrajou turnaje, které bychom chtěli vidět naživo. po matchi jsme se ještě dlouho procházeli a vstřebávali všechny zážitky a dojmy, protože jsme věděli, že poslední den bude o tom, se dobře vyspat, zabalit, koupit suvenýry a "letět" na letiště, abychom nemuseli stresovat.
pozn. co nám nikdo neřekl, a stálo by za zmínku před dovolenou
- třídenní lítačka stojí pro 1 osobu 30,10 € (lístek nesmíte mít nikde poblíž telefonu, jinak vám magnet přestane fungovat, a budete si muset lístek vyměnit na informacích, což není úplně friendly - ne vždy někdo na informacích sedí, někdy vám řeknou, že lístek je funkční a jen vás pustí přes turniket, abyste na další stanici nemohli vyjít z metra ven,...)
- doprava na letiště CDG je omezená, a nedostanete se přímým vlakem, ale autobusem bez klimatizace za 16,20 €
- média přehání, a neměli byste na ně úplně dávat - dva dny před odletem bylo ve zprávách i na stránkách velvyslanectví, že 6.6. nebude v Paříži žádná doprava fungovat, včetně letišť - reálně měli hlášenou stávku na pár hodin ve vybraných úsecích, ale nic omezeného nebylo a 7.6. vše fungovalo na 100 %. další příklad - žádné hromady odpadků u Louvru a podobně nejsou
- pokud nenavštívíte no-go zóny (které popravdě ani netuším, kde se v Paříži nachází), nesetkáte se s muslimskými imigranty ani v nejmenším
- všude vás varují před různými scammers, kteří si tipují turisty, aby je následně obrali o peníze. reálně jsem si nevšimla rozdílu mezi Paříží a Milánem, kde jsou tihle pouliční prodavači úplně stejní. pokud nemáte o něco zájem, prostě řeknete ne, a nechají vás projít. žádné pletené náramky "zadarmo" si ale na ruku věšet nenechávejte, protože pak si poslechnete příběh o tom, jak byste měli přispět na kdoví co, stejně tak jako si neberte růže "zdarma"
- hotovost nepotřebujete téměř nikde - my si vždycky vezeme nějaké drobné s sebou, pro případ, že by nešlo platit kartou, ale většinou pak nevíme co s penězi dělat, takže je vozíme z místa na místo
Žádné komentáře:
Okomentovat